V pátek 1. listopadu 2024 začal v Jáchymově projekt Příběhy Řetízkárny očima studentů. Za podpory Česko-německého fondu budoucnosti ho pořádá Novinářský inkubátor. Účastníci budou do června pracovat na vzniku dokumentů zaměřených na témata spojená s 50. lety na Jáchymovsku.
Do Krušných hor na první listopadový víkend zavítala skupina šesti německých a šesti českých studentů. V rámci čtyř dnů strávených v Jáchymově započala jejich práce na dokumentech tematicky spjatých s důlní řetízkovou šatnou z 50. let na jáchymovské Rovnosti. Novinářský inkubátor je totiž hlavním mediálním partnerem záchrany takzvané Řetízkárny, o kterou se od podzimu 2022 snaží Spolek Političtí vězni.cz.
V sobotu studenti absolvovali procházku po Naučné stezce Jáchymovské peklo, která vede po místech, kde na Jáchymovsku v 50. letech stávaly pracovní tábory. Túru zakončili na Rovnosti, kde se konalo Dušičkové setkání v Řetízkárně. Součástí programu byly rozpravy s pamětníky, symbolická pieta, odhalední „zdi proti lhostejnosti“ nebo třeba představení třetího dílu knihy Uprostřed na okraji: Rozhovory s lidmi, kteří mění Sudety.
V neděli ráno čekaly účastníky dva workshopy. Jeden s historikem Michalem Loučem zaměřený na metodu orální historie a druhý s Tomášem Brambůrkem, který nastínil práci s technikou. Po obědě nabité znalosti zužitkovali v praxi, jelikož se pustili do natáčení rozhovorů s pamětníky. Zaměřili se na životní příběh legendárního skauta mukla Jindřicha Valenty, který část svého života v 50. letech nedobrovolně strávil na Rovnosti. Dále potom na osudy dcer politických vězňů, členek spolku Dcery.cz Jaroslavy Matouškové, Anny Podpěrové, Michaely Hynkové a Ludmily Voříškové.
Na výsledná díla se můžete těšit na Festivalu Řetízkárna 2025, který proběhne o posledním květnovém víkendu.
“Je chladné ráno 1. listopadu 2024, když se šest německých a šest českých studentů vydává na cestu do Jáchymova. Má to být první den, kdy se všichni společně setkáme. Po úvodních informacích nás čekalo seznámení s traumatickými vzpomínkami, pocítění energie tohoto místa na vlastní kůži a možnost vidět jej na vlastní oči. Před námi byl víkend, o jehož dopadu na nás jsme zatím neměli žádnou představu.
Víkend začal velmi emotivním úvodem od Tomáše Boušky, který nám vysvětlil, kde se nacházíme a jak rozporuplné toto místo je. Blahobyt a utrpení tu stojí vedle sebe. Tam, kde kdysi vládlo nepopsatelné utrpení, nyní lidé hledají léčivé účinky vody z dolů. Jáchymov je dnes malé město s méně než třemi tisíci obyvateli, ale v minulosti tomu bylo jinak. Díky těžbě stříbra byl Jáchymov v 16. století druhým nejlidnatějším městem Čech.
Netrvalo dlouho, než jsme sami procházeli těmito doly a jejich tunely, navštívili pracovní tábory a stali se součástí každoroční vzpomínkové akce v Řetízkárně. Ráno 3. listopadu 2024 nás pak neustále pronásledovaly otázky: Na co bychom se měli ptát bývalých politických vězňů a čtyř dcer politických vězňů, kteří přijeli do Jáchymova kvůli nám? Jak můžeme ostatním zprostředkovat pocit, který jsme zažili při návštěvě tohoto místa? Toho místa, které je tak opuštěné a tiché. Kde tolik lidí trpělo a zemřelo. Toho místa, které je tak krásné, a přesto tak zničené. Tato otázka pro nás byla dosud tou nejtěžší. Jakmile jsme však s těmito lidmi byli tváří v tvář, bylo to, jako bychom se znali už léta. Tak srdečně a otevřeně nás každý z nich přijal. S jediným přáním – dotknout se srdcí ostatních lidí, přimět je, aby se přestali odvracet a mlčet.
Poslední den jsme věnovali zachycení tohoto místa našimi kamerami a mikrofony, abychom ho mohli ukázat ostatním tak, jak jsme ho sami viděli.
15:14, 4. listopadu 2024: Opouštíme Jáchymov, ale Jáchymov už nikdy neopustí nás.
Původní nepřeložená verze
Es ist kalt am Morgen des ersten Novembers 2024, als sich sechs deutsche und sechs tschechische Studierende auf den Weg nach Sankt Joachimsthal machen. Es soll der erste Tag werden, an dem wir uns alle begegneten.
Nachdem wir alle ersten Informationen bekommen hatten, sollten wir nun von den traumatischen Erinnerungen hören und die Energie des Orts am eigenen Körper erfahren und mit unseren eigenen Augen sehen. Uns stand ein Wochenende bevor von dem wir alle nicht wussten, wie wir es wieder verlassen würden.
Begonnen hat das Wochenende mit einer sehr emotionalen Einführung von Tomáš Bouška in der er uns erklärt hat an was für einem Ort wir uns befinden und wie ambivalent dieser Ort ist. Wellness und Leid stehen sich hier direkt gegenüber. Wo früher unbeschreibliches Leid geherrscht hat, kommen Menschen jetzt für die heilenden Kräfte des Wassers aus den Mienen. Sankt Joachimsthal ist ein kleiner Ort mit weniger als dreitausend Anwohnenden. Doch das war nicht immer so. Durch den Abbau von Silber war Sankt Joachimsthal einst die zweit meistbevölkerte Stadt Tschechiens (bis zum 16. Jhd.).
Es sollte nicht mehr lange dauern, bis wir selbst durch diese Mienen und ihre Tunnel gingen, die Arbeitscamps besuchten und Teil der alljährlichen Gedenkveranstaltung in der Řetízkárna wurden.
Am Morgen des dritten Novembers 2024 ließ uns dann ein Thema nicht mehr los: Was sollten wir den ehemaligen politischen Gefangenen und die vier Töchter politscher Gefangener fragen, die für uns nach Joachimsthal gekommen sind. Wie können wir anderen Menschen das Gefühl nahebringen, das wir bei dem Besuch dieses Ortes hatten? Diesem Ort der so verlassen und still ist. An dem so viele Menschen gelitten und verstorben sind. Der Ort der so schön und doch so kaputt ist. Diese Aufgabe war wohl die schwierigste Aufgabe für uns bisher. Doch sobald wir mit den Betroffenen zusammen waren, war es, als würden wir uns schon ewig kennen. So herzlich und offen, wie jede*r einzelne von Ihnen uns begegnet ist. Mit dem einen Wunsch, Menschen zu erreichen, sie dazu zu bringen nicht mehr weg zu schauen, nicht mehr zu schweigen.
An unserem letzten Tag ging nun es darum den Ort mit unseren Kameras und Mikrofonen einzufangen. Um ihn so anderen Menschen zeigen zu können, wie er für uns war.
15:14 Uhr, 04.11.2024: Wir verlassen nun Sankt Joachimsthal, aber Sankt Joachimstahl verlässt uns wohl nie wieder.
— Maja Schmidt, účastnice projektu
