Práce na volné noze: Je pro sebedisciplinované dobrodruhy?
Zamysleme se nad úplně základními povahovými rysy člověka, který pracuje na volné noze, a ne zcela nutně jako novinář. První, co mě napadá je sebedisciplína, jelikož člověk nad sebou nemá pomyslný bič v podobě nadřízeného a sám je svým zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jako další přichází na mysl forma určité ohebnosti a umění se přizpůsobit. Je nutné se kolikrát spokojit s velmi základními podmínkami, co se týče zázemí na cestách, možná však tato vlastnost nám dopřeje poznat navštívené země v celém rozsahu. Od věcí pozitivních až po ty negativní. Místo nám nebude zkreslováno pomocí krásných turistických resortů, kde bychom negativa hledali jen stěží. Tento fakt mě dostává k tomu, že takový člověk, který se živí na cestách, by měl být svým způsobem dobrodruh. Je zcela evidentní, že je obrovský rozdíl mezi tím cestovat za odpočinkem na krásná místa, anebo cestovat za prací třeba i do mírně rizikových zemí. Samozřejmě pokud člověk nepracuje jako novinář, ale například jako digitální nomád tak si zřejmě nebude vybírat na své cesty rizikové destinace.
