Jak pracuje americký tým záchranářů rukojmích

Vratislavský sál hostil členy Úřadu Speciálního Prezidentského Zmocněnce pro Záležitosti Rukojmích (SPEHA). Tento úřad, který spadá pod Ministerstvo zahraničí USA, spolupracuje s vládními, soukromými a neziskovými organizacemi na osvobození amerických občanů držených jako rukojmí v zahraničí, na podpoře jejich rodin a na ukončení praxe diplomacie rukojmí.

Akce se konala ve středu 18. února, a pořádalo ji Americké centrum v Praze. Beseda přinesla unikátní vhled do zákulisí americké diplomacie. Delegaci úřadu SPEHA vedl uznávaný psycholog Hoang Young, Ph.D., který přítomným detailně přiblížil náročný a komplexní proces záchrany amerických občanů ze zajetí cizích států.

Co je úřad SPEHA

Special Presidential Envoy for Hostage Affairs (SPEHA) slouží jako klíčový diplomatický orgán USA pro krizové situace. Jak na besedě zaznělo, práce tohoto úřadu spočívá především ve velmi složité komunikaci se státy. Ty americké občany drží a využívají je k takzvané „diplomacii rukojmí“ – tedy jako páku k dosažení politických ústupků od světové supervelmoci.

Neméně důležitou součástí práce úřadu je péče o rodiny zadržovaných. Ty se často nacházejí v hluboké nejistotě a SPEHA funguje jako jejich hlavní pojítko s vyjednávacím procesem. Podle Younga navíc práce úřadu nekončí ve chvíli propuštění. Zásadní je také fáze navrácení přeživších do vlasti a jejich následná psychologická podpora, jelikož si z vězení často odnášejí vážná traumata. Komunikace s rodinami a psychologická péče jsou tak pro úspěšnou reintegraci přeživších do běžného života naprosto stěžejní.

Tvrdá realita politických procesů

To, že je práce vyjednavačů a lidskoprávních organizací v současném světě nepostradatelná, dokládají i aktuální data z autoritářských režimů. Například jen v Rusku a na jím okupovaných ukrajinských územích eviduje lidskoprávní projekt Memorial na svých seznamech přes 1 360 politických vězňů. Téměř čtyři stovky z nich jsou stíhány za svůj protiválečný postoj.

Represe ve velké míře dopadají i na novináře, ze kterých se často stávají zmínění političtí vězni. Podle zprávy Centra na ochranu práv médií (MMDC) za rok 2025 čelila nezávislá žurnalistika v Rusku bezprecedentnímu tlaku. Během loňského roku bylo vyneseno minimálně 41 odsuzujících rozsudků proti ruským novinářům a pracovníkům médií. Dvanáct z nich momentálně zůstává za mřížemi. Nejčastěji k odsouzení dochází na základě zákonů o „šíření falešných zpráv o armádě“ (14 rozsudků) nebo za „vyhýbání se povinnostem zahraničního agenta“ (11 rozsudků). Mnoho novinářů a médií bylo navíc v loňském roce zařazeno na seznam tzv. nežádoucích organizací.

Sledováním celosvětových trendů ohrožení novinářů, zabitých či držených ve vězení kvůli jejich práci, se dlouhodobě zabývá Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Podle jejich ročního sčítání bylo k 1. prosinci 2025 jen v samotném Rusku uvězněno 28 novinářů. Z těchto dat jasně vyplývá, že snaha organizací, jako je SPEHA, má dnes větší význam než kdy dříve.

Novinářský inkubátor děkuje novinářkám z Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševové za pozvání na akci a Eleně Shmaraevové za pomoc při rešerši ke článku.

Pro více podobného obsahu nás nezapomeňte sledovat na FacebookuInstagramu YouTube.

Hoang Young mluvící o prvním setkání přeživších s jejich rodinami (vlevo). Členové Novinířského inkubátoru s Alsu Kurmaševovou a jejím manželem Pavlem Butorinem (vpravo), zdroj: archiv Novinářského inkubátoru

Radio Free Europe