Léčebné lázně, bývalé pracovní tábory, dochované důlní štoly nebo Královská mincovna. Jáchymov nabízí bohaté možnosti rekreace a vzdělávání. Přesto nepůsobí příliš živým dojmem a kulturních akcí je zde poskrovnu. „Naše město by mělo budovat více společenských center,“ říká zastupitelka města Lada Baranek Lapinová.
Poklidné horské prostředí s odkazem těžařské tradice a kruté totalitní historie. Jáchymov nabízí neotřelý pohled do minulosti, která člověku otevírá oči a nutí ho přemýšlet v dějinných souvislostech. Ačkoli město může těžit ze svých bohatých kulturních zásob, doplácí na malou aktivitu místních obyvatel. Městská zastupitelka a podniková ekonomka Lada Baranek Lapinová věří v lepší časy. „Naše město má rozhodně potenciál se více rozvinout. Hornické památky připomínají zlou dobu, ke které se svět možná opět blíží. Je důležité si připomínat i tuto nešťastnou stránku historie, aby se již neopakovala,“ říká pro Novinářský inkubátor.
Jáchymov trápí především vysoký věkový průměr jeho občanů. Na „později narozené“ lidi zde jen zřídka narazíte. Místního průvodce Štolou č. 1 nepřítomnost mladé generace příliš nepřekvapuje. „Nedivím se jim, raději utečou do Karlových Varů nebo do jiného velkého města. Mladší generace tu nic nedrží,“ komentuje muž v seniorském věku.
„Jáchymov má veliký potenciál a je zde co vidět, ať je to příroda, nebo i památky. Město se rozvíjí a buduje. Návštěvnost se po covid-19 velice zvýšila. Kulturní akce pro občany se zde také pořádají. Jejich návštěvnost ovšem není tak vysoká, ale to je zkrátka Jáchymov a jeho minulost…,“ komentuje Anna Plačková z kulturního a informačního centra Jáchymov pro Novinářský inkubátor.
Součástí Jáchymova je i vyčnívající Hotel Radium Palace, který nedávno koupil investor ze Spojených arabských emirátů. Toto lázeňské rekreační centrum je velmi oblíbeným místem, které do Jáchymova přivádí řadu návštěvníků. Lada Baranek Lapinová věří, že nový vlastník pomůže více rozvinout turistický ruch a zájem o město. Hodnocení vlivu nového vlastníka na regionální rozvoj se prozatím zdráhá: „To, zda nový investor přitáhne větší pozornost turistů, je teprve otázkou. Zatím uplynula příliš krátká doba na posouzení přínosu pro město.“
Řetízkárna přitahuje zájem veřejnosti
Přese všechno zájem o kulturu na Jáchymovsku není na bodu mrazu. Středem pozornosti se 7. května letošního roku stala bývalá muklovská převlékárna (známá jako řetízkárna), jež je odkazem totalitních hrůz. Organizace Političtí vězni.cz zorganizovala nedaleko řetízkárny v areálu hotelu Berghof takzvaný „NeFestival Řetízkárna“ s cílem chátrající budovu zachránit. Poněkud nekonvenční název pro společenskou událost okomentoval hlavní organizátor a zakladatel spolku Političtí vězni.cz Tomáš Bouška slovy: „Netroufáme si tuto událost nazvat festivalem. Máme nachystané zajímavé vzdělávací programy a diskuze s inspirativními hosty, nicméně stále se nemůžeme nazývat festivalem, kde by například zahrály i hudební skupiny atd… Jedná se o první ročník a rádi bychom z něj učinili každoroční tradici,“ vysvětluje.
Celého dění se zúčastnily spolky jako například karlovarská pobočka Paměti národa, Nadace Science 21 či Nadace St. Joachim, která se zabývá rozvojem občanského soužití, udržováním tradic a ochraně zdejších památek. Součástí programu byla i procházka po naučné stezce Jáchymovské peklo, na které se budova řetízkárny nachází. Organizace Političtí vězni.cz pomohla tuto stezku v roce 2015 obnovit a oživit tak zájem o zapomínanou historii totalitních režimů na Jáchymovsku.
Akce především posloužila jako podpora pro spuštění crowdfundingové kampaně s cílem vybrat dvě stě tisíc korun na odkup řetízkárny, která je v současné době v soukromém vlastnictví. „Myšlenkou a hlavním cílem je, aby se objekt zachránil. Nestavěla by se z něj žádná chata ani hotel, chceme především zachovat ducha toho místa. Z řetízkárny bychom chtěli udělat vzdělávací prostor a zároveň komunitní centrum pro galerii, promítání a povídání o této zajímavé lokalitě. Jinými slovy, zařídit na stezce Jáchymovské peklo alespoň jedno informační místo pod střechou,“ říká Tomáš Bouška.
Řetízkárna vznikla v roce 1956, sedm let po založení bývalého tábora Rovnost, jehož byla součástí. Jednalo se o převlékárnu vězňů, kteří si zde na dlouhé řetězy visící ze stropu věšeli své pracovní oděvy. Dnes je součástí rekreační chatové oblasti, což je paradoxní vzhledem k historii, která toto místo pojí. Od roku 2019 je památkově chráněna fondem UNESCO jako součást mezihraničního regionu, který je unikátní díky své hornické historii. Jde o poslední dochovanou stavbu v původním stavu, kterou na Jáchymovsku stavěli sami političtí vězni.
Bývalý mukl z tábora Rovnost, dvaadevadesátiletý Zdeněk Mandrholec, je dnes velkým podporovatelem projektu za záchranu řetízkárny. „Jsem jedním z posledních očitých svědků nucených prací na Jáchymovsku. Muklů v té době bylo zavřených na sedmdesát tisíc. Jejich památka je na místě bývalých lágrů dodnes zcela nedostatečná. Velmi bych si přál, aby se na osudy politických vězňů nezapomnělo a aby svědectví o jejich utrpení bylo předáváno dalším generacím. Nápad pana Tomáše Boušky na záchranu muklovské řetízkárny má mou velkou podporu a přeji si, aby uspěl,“ vyjádřil své přání v krátkém videu spolku Političtí vězni.cz.
Lukáš Rešl, student UHK a člen podzimní i jarní inkubace NI, díky které se jako elév dostal do Lidových novin.