Uplynulou středu měli studenti Univerzity Hradec Králové a Univerzity Palackého v Olomouci možnost zúčastnit se přednášky Veroniky Krátké Špalkové, analytičky bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Veronika se specializuje na českou dezinformační scénu. Program, ve kterém pracuje, se jmenuje Kremlin Watch. V tomto bodě už většinu z vás nejspíš napadne, jakého státu se tento program bude týkat. Kromě toho, že jde o projekt zaměřený na odhalování dezinformačních kampaní vedené Ruskou federací, nám Veronika odkrývá i způsoby, kterými na nás tato dezinformační média cílí. Pokud si ale myslíte, že o této problematice víte již více než dost a notorické fráze médií znáte už nazpaměť, možná budete překvapeni, kam až sahá propracovanost moderní propagandy.
Některé to překvapí a jiné zase vůbec – v České republice jsou dle výzkumů dezinformační kampaně Kremlu úspěšné. Podle Veroniky Krátké Špalkové jsou úspěšné natolik, že jim věří 25 % z nás. Z nás všech. Každý čtvrtý člověk, kolem kterého jste dnes na ulici prošli, a kolem kterých ještě projedete, pravděpodobně věří některé z manipulací, lží nebo polopravd ruské propagandy. Proč jsou natolik úspěšné? Řekněme si níže něco málo o nástrojích, které mají sílu měnit naše mínění.
Jedním z nejúčinnějších nástrojů jsou dezinformační kampaně. Existují tři typy, a to podle obsahu, které publikují – tvůrci, platformy a agregátory. Ve všech případech se jedná o internetové weby, které se často jeví velmi důvěryhodně a dokáží čtenáře zmást. Uvádějí vše za fakta, která prezentují formou tendenčních rozhovorů nebo jsou vytrženy z kontextu. Jedním takovým příkladem jsou Parlamentní listy, které jsou velmi úspěšné a mají v Česku neuvěřitelných 6 milionů celkových návštěv za měsíc.
Opomíjeným jevem, neboť funguje poměrně nepřímo, je také využití části etnické menšiny. Nutno podotknout, že se nejedná rozhodně o celou ruskou etnickou menšinu vyskytující se na území ČR. K těmto účelům stačí pouze část ruské diaspory, která je pak využívána k ruské propagandě, aniž by si to uvědomovala.
Velmi nebezpečné, ale zároveň také poměrně snadno viditelné nebo prohlédnutelné, jsou ekonomické operace s cílem hospodářského zisku a vlivu. Příkladem by mohly být Dukovany, kdy probíhaly snahy Rusů o získání této zakázky. Znamenalo by to nejen více přijíždějících Rusů do České republiky za účelem plnění zakázky, jejichž aktivitu bychom pravděpodobně nedokázali uhlídat, ale také bezpečnostní riziko v podobě strategické závislosti České republiky na Rusko.
Překvapení? Co když i my jsme dezinformačním nástrojem Kremlu? Můžeme si někdy být jisti, kdo nás využívá, třeba i bez našeho vědomí? A co budeme dělat pro to, abychom nešířili dál Ruské polopravdy a manipulace?
Naším primárním cílem by mělo být dát si čas a ověřovat získané informace. Nezapomínejme, že internet je místo, kde si každý může napsat, co se mu zlíbí a vydávat to za pravdu.
Děkujeme Veronice Krátké Špalkové za velmi zajímavou prezentaci.
Autorkami článku jsou Eva Pavla Mitrová a Sophie Skoupá , studentky Univerzity Hradec Králové.
ZDROJE