Jak se z vystudovaného politologa stal zahraniční reportér? Odpověď nejen na tuto otázku se na středeční přednášce dozvěděli studenti Univerzity Hradec Králové a Univerzity Palackého v Olomouci, kterou objasnil skvělý novinář Tomáš Lindner z redakce týdeníku Respekt. Tomáš popisoval svou cestu, jak se stal novinářem, a co obnáší práce zahraničního reportéra. Tomáš Lindner pracuje v redakci Respektu od roku 2008 a napsal pro ni více než 1583 článků.
Jak funguje redakce Respektu?
Jak jistě mnozí ví, týdeník Respekt má verzi tištěnou i online. Protože se může zdát příprava tištěných i online článků chaotická, pomohl nám Tomáš přiblížit, jak to celé probíhá. Je to vlastně jednoduché, redakce má na začátku každého týdne poradu, na které si mezi sebou novináři rozdělují jednotlivé úkoly. V pátek nebo v sobotu pak přichází na řadu uzávěrka a tisk napsaných článků.
Jednotliví reportéři se také dlouhodobě zaměřují na určitá témata. Právě Tomáš sleduje německou zahraniční politiku. Když například Německo oznámilo, že mění svou zbrojní politiku a rozhodlo se na pomoc Ukrajině poslat zbraně, nemusel si Tomáš složitě vyhledávat důležité informace k tomu, aby mohl napsat článek, protože dění v Německu dlouhodobě sleduje, a tudíž byl v obraze.
V redakci jsou také novináři, kteří píší o aktuálních tématech nebo o tématech nadčasových. Vždy je ale potřeba přizpůsobovat se tomu, o co má zájem čtenář. Redakce se tak snaží najít tzv. „zlatý střed“ a informovat v kratších článcích o tom, co se stalo v minulém týdnu, a zároveň psát delší články o tématech, které budou pro čtenáře zajímavé i měsíce od vydání.
Jak probíhají reportáže ze zahraničí?
Základem pro každou zahraniční reportáž je řádná a dlouhodobá příprava. Důležité je mít připravený plán cesty, informace o konkrétním místě a jasně stanovený cíl reportáže. Často je potřeba si v konkrétní lokalitě sehnat někoho, kdo je schopný pomoci s ubytováním, dopravou nebo překladem. Tomáš si vždy během svých zahraničních cest vytyčí určité téma, na které se stoprocentně soustředí. Snaží se potkávat co nejvíce místních obyvatel a získat od nich důležité informace, které úzce souvisí s jeho článkem. „Každý krátký pokec je práce a není zapotřebí zápisník,“ přiblížil Tomáš, zároveň ale jedním dechem dodává: „Neexistuje šablona, jak cestu naplánovat a jak hledat respondenty, každé místo potřebuje jiný přístup.“
Co se týče současnosti, Tomáš popsal, jak fungují zahraniční reportéři zabývající se aktuální situací na Ukrajině. Ukrajinské reportáže se momentálně sestavují tak, že jeden reportér podává informace například z Polska, druhý popisuje cestu na Ukrajinu a třetí zase sleduje, jak se situace vyvíjí u nás nebo jak na aktuální události reaguje EU. Jedná se o mnohem provázanější spolupráci, než bylo běžné.
Měl by mít zahraniční novinář nějaké specifické rysy?
Nejdůležitější je vydat se do země, která novináře nejvíce zajímá a má o ní zjištěné informace. Kupříkladu Tomáš se rád vrací na místa s odstupem několika let, protože ho zajímá, jak se daná země vyvíjí a proměňuje. Zmínil, že mezi takové země patří Zambie a Etiopie.
A na otázku, zda chce být Tomáš válečným reportérem, nám odpověděl, že se na to necítí, protože mu chybí „adrenalinový drive“, který podle něj váleční reportéři mnohdy mají, a nemá „povahu střelce“, která životu nebezpečná práce poblíž fronty občas vyžaduje. .
Co jsme si odnesli my?
Tato přednáška pro nás byla velice zajímavá a inspirativní. Zaujala nás práce zahraničních reportérů v terénu. Tomáš nás obohatil svými příběhy, díky kterým jsme mohli získat představu, jak o jeho práci v Respektu, tak také o jeho zkušenostech ze zahraničních cest. Velmi zajímavé pro nás bylo Tomášovo povídání o cestě na Haiti, pár let po zemětřesení, které se stalo v roce 2010. Na rozdíl od ostatních reportérů, kteří se vydali na Haiti hned po zemětřesení se rozhodl uskutečnit tuto cestu až později. Chtěl sledovat situaci s odstupem času.
Proč afričtí umělci rapují proti migraci?
Toto byla jedna z mnoha zajímavých informací, které jsme se dozvěděli. Může vám to připadat úsměvné, ale má to svůj důvod. Rapeři se tímto způsobem snaží mladistvé přimět k tomu, aby neopouštěli svou rodnou zemi. Spousta mladých totiž odchází za lepšími podmínkami a lepším životem do Evropy. Tomáš se tímto tématem zabýval také ve svém článku Rapem proti migraci pro fjúžn.sk, kde se můžete dozvědět o tom, jakým způsobem může rap ovlivňovat volby.
Na závěr bychom chtěli poděkovat Novinářskému inkubátoru za možnost tuto přednášku navštívit a také děkujeme Tomáši Lindnerovi za to, že se s námi podělil o své zajímavé zážitky ze života a z pracovních cest.
Autorkami článku jsou Beáta Šubrtová, Lucie Regnerová a Karolína Ihnačincová, studentky Univerzity Hradec Králové.