Na pozadí ruského vyhrožování Ukrajině a požadavkům vůči Západu, aby ji nepřijal do Severoatlantické aliance, jednal ruský prezident Vladimir Putin těsně před začátkem vánočních svátků se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba diktátoři se shodli, jak se jim Západ údajně snaží pod záminkou prosazování demokracie a lidských práv vměšovat do vnitřních záležitostí a je proto nutné, aby obě strany ještě více rozšířily svou spolupráci a ochránily své zájmy.1
Obě strany se tak snaží vytvořit iluzi dobrých vztahů, zásobit své dezinformační kanály materiálem o zlém Západu a vyděsit zejména EU, která se jejich vzájemného sbližování dlouhodobě obává. Řada evropských politiků proto v mnohých případech raději volí politiku appeasementu, což oba autoritářské státy aktuálně velmi potřebují.
Čína se připravuje na zimní olympijské hry, k jejichž diplomatickému bojkotu se minulý týden přidaly hned čtyři státy. Řada těch evropských je ale nerozhodná a Čína tak doufá, že mj. v zájmu zabránění jejímu přílišnému sbližování s Kremlem se evropští politici i přes probíhající čínskou genocidu Ujgurů do Číny vydají a zopakuje se tak scénář z roku 1936, kdy olympiádu hostilo nacistické Německo.2
Rusko na druhé straně zase doufá, že se státy EU nebudou příliš zapojovat do současné krize na Ukrajině, případně do plně propuklé války. Stejně tak doufá v obecně větší interakci s hlavními tahouny Evropské unie – Německem a Francií, k čemuž by po nedávno proběhlých parlamentních volbách v Německu mohlo dojít. Ačkoliv v čele německého ministerstva zahraničí sedí za Zelené Annalena Baerbock, která se ke Kremlu staví kriticky, hlavní otěže v nové německé vládě drží SPD, která s Ruskem zdaleka takový problém nemá, jak bylo a stále je vidět třeba na jejím přístupu k ruskému plynovodu Nord Stream 2.3
Ani Francie vedená Emmanuelem Macronem nevnímá Rusko až tak černě, jak demonstrují Macronovy snahy obnovit s Kremlem dialog a eventuelně normalizovat vztahy. Francie se navíc chystá na blížící se prezidentské volby, v nichž se s Macronem utká mj. Marine Le Pen a Eric Zemmour, kteří mají k Rusku ještě výrazněji blíž než současný francouzský prezident. U Marine Le Pen, která dlouhodobě brojí proti ruským sankcím a jejíž stranu finančně podpořily ruské banky, nejde o nic nového ani překvapivého. Zemmour, který je v prezidentském klání nováček, zase deklaroval svou orientaci tvrzením, že Rusko je mnohem spolehlivější než někteří západní spojenci. Kreml tak nemůže příliš tratit.4,5,6
Pro appeasement přitom není důvod. Zdánlivé sbližování Ruska a Číny zdaleka není tak idylické, jak ho obě země prezentují. Vyplývá to třeba z nedávné studie think-tanku Wilfried Martens Centre for European Studies, který se zabýval rusko-čínskou ekonomickou spoluprací. Ze studie vyplývá, že reálná ekonomická kooperace mezi oběma státy vázne a velké strategické projekty oznámené v roce 2014 se dosud neuskutečnily.7
Čína totiž nevěří ruskému investičnímu a byznysovému prostředí, na němž přitom Putinův režim z nemalé části stojí, a bojí se tak v Rusku investovat. Problémem je přitom i velká vzdálenost mezi průmyslovými centry obou zemí nebo i cíl, který si Čína klade v rámci všech svých zahraničních investic, a to rozšířit v cílové zemi svůj politický vliv. To se jí však v Putinově Rusku nemůže příliš podařit. Do budoucna by se navíc obě země měly ekonomicky stále více vzdalovat. Ač to tak možná příliš nevypadá, tak se Čína začíná stále více spoléhat na obnovitelné zdroje, kde přitom Rusko výrazně tápe. Rusko-čínské sbližování tak skutečně není tak horké, jak se ho lídři obou těchto zemí snaží veřejnosti prezentovat.8
#Strážci
Autorem článku je Jindřich Přívratský
Poznámky:
2. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/bojkot-olympiady-cina-australie-britanie-kanada_2112091036_cen
3. https://www.dw.com/en/germany-greens-annalena-baerbock-urges-hard-line-on-russia-china/a-57325437
4. https://www.politico.eu/article/emmanuel-macron-russia-vladimir-putin-european-union/
7. https://www.martenscentre.eu/wp-content/uploads/2021/11/Martens-Centre-Policy-Brief-Milov.pdf
8. https://www.martenscentre.eu/wp-content/uploads/2021/11/Martens-Centre-Policy-Brief-Milov.pdf