V jaké míře se v naší republice dezinformace vyskytují, nám na nejnovější přednášce vysvětlila analytička Veronika Krátka Špalková z bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Podle výzkumu tohoto think tanku patří k velké hrozbě Rusko, které používá nemalý počet nástrojů na manipulování vnitřních záležitostí cizích zemí, včetně České republiky.
Veronika Krátka Špalková vystudovala obor Mezinárodní vztahy a Evropská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. Svůj doktorandský výzkum v oboru politologie zaměřila na výzkum propagandy a dezinformací. V současnosti působí v Bezpečnostním centru Evropských hodnot, kde je jako analytička odpovědná za sledování české dezinformační scény.
Ruská aktivita
Na našem území existuje síť silně proruských či přímo ruských neziskových nevládních organizací, skrze které Kreml ovládá určité sektory ve společnosti. Tyto organizace však nejsou zdaleka jedinou hrozbou. V reakci na ukrajinskou krizi na Krymu se u nás rozmohla aktivita ruského mediálního portálu Sputnik, který spolu s dalšími proruskými médii šířil po dobu celé krize dezinformační příspěvky a je velmi aktivní dodnes. V neposlední řadě se jedná o dezinformační útoky cílené na Evropskou unii, jejíž zánik je podle Krátké Špalkové ultimátním cílem Vladimira Putina.
K dalšímu ruskému nástroji destabilizace společnosti patří podpora extremistických skupin, přičemž Kreml nerozlišuje jejich pravicovou či levicovou politickou orientaci. Klíčové je, aby skupiny sloužily zájmům Putina. Dezinformační kampaně jsou důležitou součástí celé této strategie. Krátka Špalková poukázala na výzkum z roku 2016, ze kterého vyplývá, že se efektivita těchto dezinformačních kampaní v ČR pohybuje mezi 25-40 %. To znamená, že poměrně velká část české populace se odklonila od mainstreamových mediálních zdrojů právě k dezinformačním sítím. Podle posledních průzkumů navíc tendence věřit dezinformacím vzhledem k situaci globální pandemie stoupá.
Dezinformace na české politické scéně
Dezinformační strategie k manipulaci občanů využívají i čeští politici. „Je běžné, že používají hodně emotivní fotografie a Photoshop,“ říká Krátka Špalková. K nejviditelnějším politikům tohoto typu patří například Ivan David, Radim Fiala, Radek Rozvoral nebo Tomio Okamura z hnutí SPD. Ti jsou velice aktivní na sociálních sítích, kde často šíří nepravdivé informace.
Využívají třeba fotografie, které nemají nic společného s příspěvkem, který sdílí na svých profilech. Jedním z konkrétních případů, které Krátka Špalková zmínila, byla upravená fotografie s popiskem typu „podívejte se, co dělají uprchlíci ve Švédsku“. Fotka zachycovala muže držícího cihlu s úmyslem jí hodit na kolemjedoucí auto. Po pečlivějším zkoumání je však podle Krátké Špalkové jednoduché zjistit, že fotka nepochází ze Švédska, ale z občanské války v Africe.
Z přednášky vyplynulo, že je složité v dnešní době uniknout nepravdivým informacím. Dezinformace se šíří rychle, a proto je nutné se proti nim chránit. Nejlepší prevencí proti nim je ověřování zdrojů, porovnávání informací a systematické mediální vzdělávání od útlého věku.
František Kadlec