Solutions journalism neboli novinařina zaměřená na řešení společenských problémů je v poslední době čím dál tím víc populární. Proč? Protože nepoukazuje jen na samotný problém, ale popisuje jeho řešení. S konkrétními znaky tohoto odvětví žurnalistiky nás na přednášce seznámila Lucie Černá z Transitions, která se Solutions Journalism dlouhodobě zabývá.
Lucie Černá vystudovala sociální a kulturní ekologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu působila několik let v Greenpeace. V roce 2018 nastoupila do Ashoky, kde se poprvé setkala se Solutions Journalism a zamilovala si ho. Od roku 2019 působí v Transitions, kde se specializuje právě na žurnalistiku zaměřenou na řešení a vzdělává v této oblasti novináře a další odborníky ze střední a východní Evropy.
V poslední době celosvětově stoupá počet lidí, kteří se vyhýbají médiím. Chtějí se tak izolovat od negativních zpráv, které na nás míří ze všech stran. Koronavirus, nehody, globální oteplování, chudoba a mnohé další. Stoupá i počet lidí, kteří si nejsou jistí, zda jsou zprávy pravdivé.
Jedním z hlavních úkolů novinářů je odhalovat problémy, být hlídacím psem. U Solutions Journalism je to jinak, jejich práce nekončí pouze odhalením problému. Snaží se být vodícím psem, který představuje již existující řešení. Jedná se o kvalitní a důkazy podloženou novinařinu, která se zaměřuje na společenské problémy. Reaguje na to, co se děje právě teď. Ukazuje taková řešení, která se dají využít i jinde ve světě. V tomto odvětví žurnalistiky se využívají podobné metody jako v investigativní novinařině.
Tina Rosenberg, držitelka Pulitzerovy ceny za novinařinu, sestavila spolu s dalšími kolegy čtyři kritéria, která by měla splňovat novinářská práce, aby mohla být označena za Solutions journalism. Prvním kritériem je, aby vysvětlila, jak a proč daný přístup funguje či nefunguje. Podle druhého by měla předkládat důvěryhodné důkazy a zkoumat reálné výsledky. Neměla by prezentovat pouhé nápady a inspirace. Třetím kritériem je, aby dané řešení bylo replikovatelné i jinde, mělo by umožňovat porozumění principu řešení. Posledním bodem je poukazování na limity či slabé stránky daného přístupu. Je totiž důležité si uvědomit, že žádný velký společenský problém nemá jedno řešení.
Součástí přednášky byla i interaktivní část, během které jsme vyplňovali Gapminder Test 2018, díky kterému jsme odhalili, jak negativně, pozitivně či realisticky vnímáme současný svět a společenské problémy. Zkuste to také: https://1url.cz/AKrSR.
Žaneta Svobodová