Důležitou a neodmyslitelnou součástí mistrovství světa v ledním hokeji 2022 jsou početní dobrovolníci.. Ať už jsou na stadionu vidět nebo ne, pomáhají na různých místech. Jedním z nich je také finský mladík Väino Rintamaa, který si práci na šampionátu užívá.
Zdroj: Markéta Plachá
Na chodu šampionátu se podílí mnoho dobrovolníků různých národností, finské zastoupení je tu ale logicky nejčastější. „Pocházím z města Rauma na západě Finska, ale teď žiji v Tampere” uvádí Rantamaa, který ve městě studuje angličtinu. V rámci studia přičichl k médiím, která ho zajímají.
Jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodl přihlásit na mistrovství jako dobrovolník, byla právě možnost být žurnalistům a mediálním pracovníkům u ruky. „Jsem rád, že mohu nahlížet médiím pod pokličku, protože bych jako novinář jednou rád pracoval,” dodává. Kromě toho, že se může pohybovat mezi reportéry, si užívá „skvělou partu dobrovolníků a senzaci v podobě setkávání se s významnými hráči naživo.”
„Není to žádná extra práce, ale baví mě to. Je to zábava a zároveň obrovská výzva, kterou si užívám,” přibližuje mladý dobrovolník. Jeho hlavní náplní práce je dohlížet na to, zda lidé nosí roušky na místech, kde je to povinné. Není to však jeho jediný úkol: hlídá také, aby fanoušci neobtěžovali hráče. Pomáhá také reportérům nosit přepravky, do kterých vloží své telefony nebo jiná nahrávací zařízení, aby nemuseli k hráčům daleko natahovat ruce.
„Tohle je moje dobrovolnická premiéra. V lednu jsem viděl na internetu inzerát od Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF), že hledají dobrovolníky na mistrovství. Tak jsem podal přihlášku,,” vysvětluje Rintamaa, jak se dostal do organizačního týmu.. „Nějakou dobu trvalo, než IIHF prošla všechny žádosti. Potom mi ale přišla zpráva, že jsem byl vybrán.”
Příprava na jeho dobrovolnickou pozici nebyla nikterak náročná a nemusel se příliš chystat dopředu. „My jsme tady a teď, naše práce je spjatá hlavně s průběhem her. Když je člověk například v koordinačním týmu, tak tam ti lidé mají práci před mistrovstvím i po něm.” Jediná jeho příprava se konala týden před začátkem šampionátu, kdy si společně s dalšími kolegy prošli arénu a zjistili, jaké úkoly je čekají.
Největší strach má mladý Fin z toho, že někomu pokazí rozhovor. „Fakt, že promluvím uprostřed rozhovoru, mě děsí. Reportéři si pak večer na svých hotelových pokojích pustí nahrávky a uslyší mě na místo výpovědí hráčů,” podělil se o své obavy Ritamaa. Dodal ale, že nadšení u něj nad strachem převažuje.
Ze zápasů si toho Ritamaa moc neužije, protože má večerní směny. Dobrovolníci, kteří pracují během ranních směn, mají větší šanci některé zápasy sledovat. „Je ale pravda, že jsem se byl podívat na jednu třetinu, když hrálo Lotyšsko s Velkou Británií.”
Letošní ruský zákaz účasti na šampionátu vnímá jako unikátní a domnívá se, že Rakousko odvedlo dobrou práci, kdyžzalepilo díru, která po ruském týmu vznikla. „Myslím si, že jde o důležitý ročník, který dokazuje opravdovou evropskou jednotu. Každý fanoušek, ať už z Finska, Švédska, Rakouska nebo odkudkoliv, tady cítí neskutečnou pospolitost.”
Anna Kotková, studentka UPOL a členka inkubace Novinářského inkubátoru na jaře 2022.