Vliv násilných režimů poznamenal nejen historii města, ale také jeho samotnou tvář, chladnou, chmurnou a přece tak tajemnou.
Město Jáchymov se rozkládá přes vzrůstající krušnohorské hřebeny a na první pohled může působit značně klidným a vyrovnaným dojmem. Ale historie tohoto místa příliš pokojná není, dala této lokalitě značně neotřelý vzhled a smutné místo v kronice komunistického Československa. Jáchymov není pouze odlehlým místem poblíž německých hranic, kde lze navštívit vyhlášená lázeňská zařízení. Je to místo, které návštěvníka pohltí svou tajemností a nutí ho uvažovat v dějinných souvislostech, které zde nejsou příliš radostné. Dovolte mi být vaším průvodcem po Jáchymovu.
Hned po příjezdu do města z jižní strany se nabízí pohled na monumentální lázeňský Hotel Radium Palace, který byl nedávno odkoupen jistým investorem ze Spojených arabských emirátů. Kdo by očekával příznivý dopad zahraničního kapitálu na celkový vzhled a atraktivitu města, musí se záhy s touto myšlenkou rozejít. Pohled na severně se táhnoucí silnici směrem do kopců, kterou lemují vybydlené či poškozené budovy, není příliš povznášející. Ano, tohle je realita, Jáchymov… Pohraniční odstrčené město, o kterém by člověk řekl, že zde snad krom rekreace v lázních nic není a nic se zde neděje.
Pátrání po historických souvislostech města nás zavádí do jeho severní části, kde se tyčí překrásně opravená dominanta kostela svatého Jáchyma ze 16. století. Naprosto nedotčená fasáda zcela vyniká vedle ošumělých domků, o které není příliš dbáno. Po levé straně kostela nacházíme dvě historické budovy, opět velmi pěkně zachovalé a opravené, které v kontrastu s okolím bijí do očí. První z nich je Krajské muzeum Karlovarského kraje, které poutavě představuje ražbu mincí na Jáchymovsku. Součástí expozice je také blok, který reprezentuje dokumenty a cenné informace z dob komunistické totality o utrpení politických vězňů ve zdejších pracovních táborech. Uklidňujícím dojmem působí závěrečná část výstavy, která představuje bohatou sbírku obrazů, za které by se nemusely stydět ani největší světové galerie. Jak je vůbec možné, že v tak odstrčené oblasti jsou uloženy tak zajímavé a vzácné kousky? Na konci prohlídky průvodkyně po muzeu vysvětluje, že jáchymovský radon při delším kontaktu způsobuje lidem značné zdravotní potíže, takže se sem mladí příliš nehrnou. Právě naopak. Město skutečně nepůsobí příliš omlazujícím dojmem a na lidi narozené v polistopadových časech jsme v průběhu návštěvy města nenarazili ani jednou.
V sousední budově se kromě informačního centra města nalézá prastará knihovna s velmi vzácným a jedinečným obsahem. Výstava s názvem Knihovna Latinské školy nabízí průlet její historií pomocí zábavného animovaného videa. V regálech se nalézá množství starých knih nedozírné hodnoty.
Milovník historie nemůže vynechat pěší stezku zvanou Jáchymovské peklo, která nabízí neobvyklou prohlídku pracovních/vězeňských táborů a těžebních. Naším průvodcem je novinář a publicista Tomáš Bouška, který se problematice politických vězňů na Jáchymovsku věnuje již 15 let. Štola číslo 1 ukazuje stísněný svět práce pod povrchem, kvůli které přišlo o život mnoho pracujících. Autentický zážitek doprovázený Bouškovým komentářem místy skutečně mrazí. Po návštěvě štoly směřujeme do kopců, kde přes Mauthausenské schody hrůzy vystoupáme až k místu, kde stál původně zajatecký tábor Rovnost. Ačkoli se z tábora nedochovalo téměř nic původního, město Jáchymov zde zřídilo několik objektů. Například hlídací věž či oplocení kolem místa původního tábora, které simulují jeho původní vzhled.
Dále vedoucí stezka přes hřebeny jáchymovských kopců nás zavádí k dalšímu táboru s názvem Nikolaj. Z něj se krom několika kamenů v husté louce uprostřed lesa nedochovalo téměř nic. Průvodce nás přivádí k místu, kde údajně došlo k úniku několika vězňů komunistického režimu. Pro krátké zasvěcení do událostí táboru Nikolaj sledujeme krátké video s osudy bývalých muklů, kteří v tomto místě museli nedobrovolně pracovat.
Závěrem okružní trasy se dostáváme k Dolu Rovnost, vedle něhož se nachází polorozpadlá budova původní převlékárny trestanců, též zvaná jako řetízkárna. Průvodce má s tímto velmi tíživě působícím objektem do budoucna velké plány. Chce jej rekonstruovat a vytvořit tak z řetízkárny vzdělávací centrum zaměřené na problematiku politických vězňů.
Horské prostředí s sebou nese četnou změnu počasí, která naučné stezce navíc dodávala ponurý charakter. Jáchymov, zejména v neletním období, působí dosti chladně, což jsme mohli sami pocítit na vlastní kůži. Mrazí zde nejen počasí, ale především nesmírně krutá minulost.
Autorem článku je Lukáš Rešl