Když běžný uživatel sociálních sítí zavítá do diskuze pod hojně diskutované články, je více než kdy jindy zahlcen množstvím komentářů varujícími před „cenzurou internetu“, „sledováním lidí“ nebo „návratem do starého režimu“. Kriticky myslícímu člověku bude jen s podivem, kde se vyrojilo takové množství podobných názorů, které pravidelně zaplavují diskuze. Jde však o dlouhodobý trend šířící se zejména v pro-kremelsky orientovaných skupinách působících na Facebooku.
Členové těchto skupin mají tendenci přehlížet pravidla, která při zakládání svého účtu na Facebooku odsouhlasili. Jako „cenzuru“ pak označí například i tak logickou věc, jako stažení videa kvůli autorským právům.
Napříč podobnými skupinami se však šíří obdobných zpráv mnohem víc. Jednu z největších vln spustilo spojení známé české fact-checkingové platformy Demagog.cz s Facebookem za účelem ověřování pravdivosti obsahu publikovaného v rámci této sociální sítě. Nejedná se přitom o nic výjimečného – Facebook již delší dobu navazuje fact-checkingovou spolupráci s podobnými projekty po celém světě a v současné době se na boji proti šíření nepravdivého obsahu na Facebooku podílí již více než 21 partnerů.
Důvody jsou zde velmi logické. Sociální sítě jsou poměrně nový fenomén a jakákoliv regulace obsahu je téměř v začátcích. Mylné by bylo myslet si, že sociální sítě jako Facebook nebo Twitter žádné regulace obsahu nepotřebují. Sociální sítě jsou každodenní součástí života a stejně tak i pro projev na nich platí stejné zákony. Tomu však spoustu lidí skrytých doma za svým monitorem stále nerozumí, což pak dopadá například tak, jako ve známé kauze prvňáčků ze základní školy v Teplicích, kdy rasistické komentáře některých lidí pod školní fotkou malých dětí došly reálného postihu. I přes to se však stále našli tací, kteří komentáře posílající děti „do plynu“ označovali za svobodu slova.
Ověřování pravdivosti Facebookového obsahu není cenzurou už jen z prostého důvodu toho, že Facebook nepravdivý post nevymaže. Pouze uživatele upozorní na to, že obsahuje nepravdivé informace, a je na něm, zda bude pokračovat dál na příspěvek. Běžný uživatel je takto férově seznámen s tím, jaká je skutečnost, a nestane se tak obětí záměrně šířených dezinformací. Mobilizace v pro-kremelsky orientovaných skupinách na sebe však nenechala dlouho čekat a vyrojily se návrhy boj proti domnělé „cenzuře“:
„V poslední době FB cenzura začala nepohodlné příspěvky označovat jako tzv „nepravdu“, na základě ověření z tzv. „nezávislých“ zdrojů, a vyhrožuje snížením jejich viditelnosti. Jako pádnou odpověď doporučuji o to víc pozitivních komentářů a To se mi líbí, příp. sdílení u takto ocejchovaných příspěvků, což naopak viditelnost zvyšuje, a ukáže tak vrchnosti, že když lhář někoho označí za lháře, tak s mnohem vyšší pravděpodobností obviněný mluví pravdu, byť to neplatí vždy.“
Ačkoliv autor výše uvedeného postu v jedné ze skupin zcela ignoruje fakta a záměrně se snaží vyvolat nenávist vůči Facebooku mezi svými soukmenovci ve skupině, jedna věc je zde důležitá. Členové takových skupin mají mnohem větší tendenci držet spolu a organizovaně podporovat příspěvky, které chtějí. Pokud se nám například zdá, že některé diskuze jsou téměř zahlceny podobnými komentáři, může to být tím, že právě vzájemné lajkování komentářů dostane některé do popředí. Ostatní komentáře běžných uživatelů se pak „ztratí“ ke konci diskuze, kam už jen málo lidí dojde. Komentáře pak například celkově vytvoří dojem, že většina společnosti je stejného názoru a považuje nové ověřování Facebooku za cenzuru. Opak je však pravdou – komentáře, co tento dojem vytváří, píší a lajkují často jedni a ti samí lidé.
Dezinformacím se však obecně lépe daří v prostředí uzavřených Facebookových skupin než na veřejných profilech. Uzavřenost skupiny totiž již ze své podstaty eliminuje riziko toho, že příspěvek bude nahlášen nebo bude jakkoliv jinak upozorněno na jeho nepravdivost. Členové ve stejné skupině totiž jen velmi nepravděpodobně půjdou proti sobě.
Twitter proti trollům v diskuzích
Diskuzi ohledně potenciálního usnadnění šíření dezinformací spustilo ve druhém srpnovém týdnu také oznámení nové funkce na Twitteru. Nově by měl být uživatel otevřeného účtu schopen limitovat množství odpovědí na svůj tweet. Zda to budou lidé, kteří ho sledují, lidé, které uživatel sám označí, nebo například vůbec nikdo. Podle Twitteru má tato funkce zmenšit množství komentářů od trollů, kteří do diskuze nepřináší žádné podnětné myšlenky, a spíše ji zahlcují nenávistnými vyjádřeními nebo spamem. Otázkou však zůstává, zda se tato funkce zároveň nestane novým nástrojem dezinformátorů působících na Twitteru. Těm nová funkce umožní zcela vyloučit ty, kteří by teoreticky mohli na dezinformace poukázat, a tím se v diskuzi konfrontaci úplně vyhnout. Ačkoliv je pravdou, že i dříve velká část účtů šířících dezinformace takové uživatele blokovala, nebo jejich komentáře alespoň mazala, nová funkce by tento proces mohla teoreticky usnadnit, jelikož by daná osoba už prvotně byla z diskuze vyloučena.
Bojovat proti dezinformacím na sociálních sítích vzhledem k rychlosti jejich šíření není snadné. Ačkoliv jsou iniciativy soustředící se právě na tuto problematiku často v začátcích a je možné diskutovat o jejich účinku, je dobré vidět, že ani společnosti provozující sociální sítě nezůstávají lhostejné.
#strazci
Natálie Vaidišová
Absolventka mezinárodních teritoriálních studií na FSV UK, v současné době studentka teritoriálních studií se zaměřením na Rusko a eurasijský prostor. Delší dobu se věnuje ruským vlivovým aktivitám v zahraničí, zejména dezinformační kampani ve střední a východní Evropě. Zajímá se také o historickou politiku a politiku paměti. Ve volném čase má moc ráda čtení, zejména poezii, sport nebo pečení.