Ještě nedávno byl svět ve spárech pandemie. Jen co jsme sundali roušky, rozzuřila se za humny válka. Žijeme uprostřed energetické krize, ekonomika kolabuje, a aby toho nebylo málo, planeta se nám doslova otepluje pod nohama. V novinách na nás zkrátka číhá jedna děsivá zpráva za druhou a zapnout večerní zprávy se stalo receptem jak rychle a jednoduše přijít k depresím.
Solutions journalism je mladý novinářský žánr, který se začal více objevovat na konci minulého tisíciletí. Zdroj: Sabina Tocháčková
Stejně jako má člověk určitý práh bolesti, má podle mě i něco jako práh špatných zpráv. Po nějaké době neustálého bombardování tímto typem informací je přestává být schopný absorbovat. Stává apatickým a nedokáže řádně vnímat jejich reálnou závažnost. Možná je to i částečně spojené s pocitem bezmoci. Přeci jak může obyčejný smrtelník zvrátit klimatickou změnu, objevit lék na rakovinu a svrhnout diktátora?
Solutions journalism se tedy zdá být lékem na konstantní příliv špatných zpráv, děsivých událostí a neřešitelných situací. Je to mladý novinářský žánr, začal se více objevovat až na konci minulého tisíciletí. I přesto by měl mít své stálé místo mezi mainstreamovými novinářskými žánry. S ohledem na současné dění, je to potřeba možná ještě více než kdy předtím. Novináři totiž nehledají, co se pokazilo, ale co se naopak povedlo. Nejedná se však o prosté ignorování špatných zpráv a striktní oslavování úspěchů. Důležitou součástí je i představení a vysvětlení společenského problému, na který je vzápětí čtenáři nabídnuto fungující řešení. Na stránkách TOL Education jsem našla definici, která činnost popisuje naprosto dokonale. “Solutions journalism pokračuje ve vyprávění příběhu tam, kde běžná žurnalistika obvykle končí.”
Solutions journalism bojuje proti neustálé smršti negativity a bezmoci prezentováním pozitivně laděných článků, a navíc inspiruje a motivuje čtenáře k podobné činnosti. Novináři využívají svého vlivu a hlasu nejen k pouhému informování, ale i k reálné pomoci. Protože mluvit o problému bez řešení, často nestačí.
Mnoho lidí může tento žánr považovat za opak investigativní žurnalistiky. Já si jej představuji spíše jako její druhou fázi. Investigativa objeví problém a upozorní na něj veřejnost. S trochou štěstí v lidech vzbudí zájem o problematiku, občas dokonce uvede věci do pohybu. Jenže to se navzdory nespočtu hodin svědomité novinářské práce stává málo. Na problém se buď zapomene úplně, nebo se ho lidé naučí akceptovat. Můžeme se dohadovat, zda je na vině neschopnost příjemce nalézt řešení. Solutions udělá v tomto případě o krok navíc. Na objevený nedostatek naváže představením jedince či celé organizace, kteří se s problémem dokázali vypořádat. Jinými slovy ukáže čtenáři jak, kde a proč daný proces funguje jinak a lépe. A to je podle mě naprosto skvělý koncept. Náš mozek je naprogramovaný neustále hledat problémy, proto mi myšlenka hledání řešení přijde neskutečně osvěžující.
Toto odvětví novinařiny může ale narazit na zásadní problém, pokud si její tvůrce nezachová důležitou objektivitu a nestrannost. Nic není černobílé a málo co je čistě pozitivní bez špetky negativity. Proto je důležité neopomíjet žádný aspekt nabízeného řešení, už vůbec ne ten negativní. Redaktor či redaktorka si musí uvědomovat, že mají pouze popisovat reálnou skutečnost, nikoliv dělat reklamu. Jinak by začali nebezpečně balancovat na hranici objektivní žurnalistiky a PR. V tomto vidím asi jediné podstatné úskalí solutions journalism.
Napsat kvalitní článek o řešení společenského problému je náročnější, než se může na první pohled zdát. Musíme zvolit relevantní problematiku a dostatečně ji čtenáři představit. Najít ty, kteří na problém našli odpověď, a zjistit o jejich postupu každý detail. Potom přijde na řadu rozhovor s respondenty. V tomto stádiu je zásadní dbát na vyváženost, neboli nikoho nevynechat a nikomu nestranit. Musíme nashromáždit veškerá data, udělat rešerši a teprve potom můžeme začít s psaním samotného článku. Je tedy zřejmé, že na tento typ novinařiny je potřeba nejen zkušenost, ale především píle a svědomitost. Nejedná se o text přesycený planými sliby, ale článek plný dat a ověřených objektivních informací.
Sabina Tocháčková