YOUTH VOICE: DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ

Kybertest.czhaveibeenpwned.com nebo třeba tineye.com. Weby, které pomáhají. Na „vlastní myš“ je vyzkoušeli i žáci šesté a sedmé třídy základní školy v Lipníku nad Bečvou v rámci listopadového workshopu projektu Youth Voice. Tentokrát se školitelka Fak(e)ticky Valérie Štylerová zaměřila na dvě stěžejní témata. Prvním byla média a dezinformace, druhým pak sociální sítě a kyberšikana. A jaká byla nejčastější odpověď dětí na otázku, co si budou z workshopu pamatovat? Nevěřit všemu!

Opět se hodně diskutovalo. Sedmáci řešili, co jsou to informace. „Věci, které přijímáme,“ zaznělo od nich. Valérie informace rozdělila na pravdivé, lživé a názory. Jejich rozlišování si potom děti zkoušely na větách typu: „První český prezident byl Václav Havel.“, „Minecraft je online kurz šití.“, „Ananas na pizzu nepatří.“ nebo třeba „17. listopadu se slaví den gumových medvídků.“ (Kdyby to čtenáře zajímalo, tak Mezinárodní den gumových medvídků skutečně existuje, ale slaví se 15. července.)

Během workshopu vyvstala též otázka, odkud informace přijímáme? Děti se shodly na tom, že „z nějakého zdroje“. Dalším úkolem tak bylo vymyslet tři nejdůvěryhodnější zdroje, přednést si je ve dvojicích a shodnout se na třech nejdůvěryhodnějších. Nakonec to samé provést ještě ve čtveřici. „Dělat v rámci workshopu cvičení se zdroji mi dává ohromný smysl, protože tato aktivita vede žáky k tomu, aby se zamysleli, udělali si vlastní názor a následně ho obhájili,“ říká Valérie a dodává, že mezi nejpřekvapivější zdroje informací, které od dětí kdy slyšela, řadí Bibli a vydíranou osobu. Lipenští žáci se shodli na Googlu, Seznamu.cz, YouTubu, televizi, babičce, encyklopedii, globusu, vlastní hlavě, rodičích, spolužácích Davidovi a Markovi, My AI nebo GPS. „Důležité je uvědomovat si, že žádný zdroj není dokonalý,“ dodala Valérie. Proto se následně debatovalo i nad tím, jaké výhody a nevýhody zmíněné zdroje mají. Třeba nevýhodou lidských zdrojů podle dětí je, že nejsou na rozdíl od Googlu vždy k dispozici. A k čemu se dospělo? Že je dobré zdroje kombinovat, ale hlavně prověřovat.

Nástrojů na ověřování informací existuje řada. Valérie dětem představila i web tineye.com, kde je možné dohledat původ obrázků zveřejněných na internetu. Pro příklad použila fotografii vlaku, který údajně zničili ukrajinští uprchlíci. Na tineye.com Valérie s žáky zjistila, že se na internetu objevila poprvé už v roce 2015, tedy dávno před ukrajinskou uprchlickou vlnou. Z logiky věci tedy zpráva uvedená pod obrázkem pravdivá být nemohla.

Ale jak dětem jednoduše vysvětlit, že existuje i něco jako nezáměrná lež? Nepochopená pravda? Že při předávání informací může dojít k jejich zkreslení? Valérie si pomohla známou hrou na tichou poštu. Nasdílela větu „Česká televize je financovaná pomocí koncesionářských poplatků.“ a čekala, v jaké podobě se k ní vrátí. Poslední žák přednesl pouze neúplnou informaci „Česká televize“, zbytek obsahu se cestou vytratil. Podobně podle Valérie vznikla i dezinformace o tom, že Evropská lingvistická rada spadající pod Evropskou unii zruší písmeno „ř“. Zprávu vydal dnes již neexistující web pravdive-zpravy.cz provozovaný mediální skupinou Prima, a to jako legraci. Jenže řada osob vtip nepochopila, včetně jednoho senátora, který zprávu převzal, aniž by si ji ověřil, a hoax byl na světě. „Senátor je totiž expert, máme tendenci mu věřit. Kdyby vám paní učitelka řekla, že budete mít tři měsíce prázdnin, taky byste jí věřili, protože je na prázdniny expert,“ podotkla Valérie. Každopádně mýlit se může i paní učitelka, i senátor.

„Kdo je expert na informace?“ zeptala se Valérie. „Novináři.“ Jak už zaznělo, ideální zdroje neexistují, stejně tak neexistují ani dokonalí novináři. Přesto se děti pokoušely novináře „supermana“ vykreslit. Jaký by podle nich měl být? Měl by umět komunikovat s lidmi, vyhledávat informace, zpracovávat je a srozumitelně vysvětlovat. Naopak by neměl přesvědčovat a mluvit sprostě. A taky by mu slušelo, kdyby byl slušný, pěkně oblečený a usmíval se.

S šesťáky Valérie diskutovala hlavně o tom, kdo jakou sociální síť používá (mezi žáky se našla i jedna slečna, která není na žádné síti, protože nevidí potřebu je používat), jaká jsou jejich pozitiva a negativa, jak fungují challenge, v čem mohou být prospěšné a v čem naopak nebezpečné, jak odhalit falešný profil nebo třeba jak má vypadat dobře zabezpečené heslo. Společně se testoval web haveibeenpwned.com sloužící k prověřování hesel nebo web thispersondoesnotexist.com pro tvorbu fotek neexistujících lidí. Žáci si vyzkoušeli také Kybertest.

A došlo i na cvičení. Ten, kdo souhlasil s výrokem, který Valérie pronesla, se měl postavit. „Hned, jak vstanu, podívám se na telefon.“ Stála větší polovina z dvaadvaceti přítomných žáků. „Myslím, že bych bez telefonu týden nevydržel.“ Sedět zůstala menšina. „Komu rodiče hlídají čas trávený v online prostoru?“ Zvedla se opět polovina. „Představte si, že jste rodič, regulovali byste výskyt svého dítěte v online prostoru?“ Nejdříve se postavil jediný žák, po chvíli přemýšlení se ale přidali další. „Když nebude dělat bordel, tak mobil povolím.“, „Když mě nazlobí, tak mobil seberu.“, „Omezila bych čas používání od šesti ráno do osmi večer, plus bych nastavila, aby dítě chodilo dvakrát až třikrát týdně ven.“, „Dovolila bych telefon až od čtvrté třídy a večerní používání jedině na psaní s kamarády o něčem důležitém.“, „Já bych to neřešil, ať to řeší máma.“, „Koupil bych mu Nokii 3310.“, „Používal bych aplikaci Family Link.“… Zkrátka důvěřuj, ale prověřuj!

———-

Youth Voice je projekt mediální výchovy podpořený Evropskou unií, který Novinářský inkubátor organizuje spolu s neziskovou organizací Fak(e)ticky. Témata projektových workshopů se vždy odvíjejí od zájmu žáků, nicméně nejčastěji bývají zaměřené na mediální gramotnost a obezřetnost, tj. na dezinformace, manipulaci s fakty, schopnost rozeznat od sebe pravdivé a nepravdivé informace a bezpečnost na internetu. 

Na webu Novinářského inkubátoru najdete „ochutnávky“ workshopů ze Štětí nebo třeba Frýdku-Místku.